Jadrné memento Životopisný nástin českého provinciála jezuitů Leopolda Škarka SJ (1874–1968)

Jedinečný historický dokument k dějinám jezuitského řádu z let 1900–1968. V osobních vzpomínkách zaznívají také důležitá témata z obecnějších českých dějin (Škarkův úkol jako papežského zprostředkovatele při ohlášení abdikace pražskému arcibiskupovi Kordačovi; situace ve školství za první republiky; finanční strategie jednotlivých diecézí...).
O půl jedné v noci z 13. na 14. dubna roku 1950 se najednou ozvalo prudké bouchání na dubové dveře Svatohostýnské rezidence. Esenbáci netrpělivě hartusili. "Otevřít, chceme mluvit s vaším představeným. Jak ihned neotevřete, budeme střílet," křičeli a vyhrožovali. Sotva bratr odemkl dveře, ty byly zvenku zhurta otevřeny, pět chlapů v civilu (tajní a milicionáři) vrazilo dovnitř – na chodbu před branou. Bylo jich celkem osmnáct, v uniformě (SNB) i v civilu (tajní a milice), byli ozbrojeni samopaly a revolvery. Někteří šli k P. superiorovi do prvního poschodí, ostatní se rozběhli po domě, pobíhali sem tam a v temné noci řvali různé povely. Jeden "tajný" oznámil: "Následkem posledních událostí, a protože váš provinciál se provinil proti lidově demokratické republice, jsme nuceni vás ještě této noci převézt do Bohosudova, kde budete soustředěni a školeni."