|
Tomáš Špidlík (17. 12. 1919 – 16. 4. 2010) Kardinál Tomáš Špidlík SJ byl nejvýznamnějším českým teologem žijícím v zahraničí, světově proslulým znalcem spirituality křesťanského Východu, významným představitelem ekumenického úsilí a uznávaným reprezentantem a propagátorem české kultury. Celý svůj život zasvětil mimořádnému badatelskému úsilí na poli studia a praktické služby pro jednotu křesťanů. Za tyto své zásluhy byl papežem Janem Pavlem II. v roce 2003 jmenován kardinálem. Nejvýraznějším rysem jeho osobnosti je mimořádnou schopnost osobních styků a navazování přátelství. Je znám jako hluboká duchovní osobnost a rádce (v roce 1995 dává jako první Čech vůbec duchovní cvičení papeži Janu Pavlu II. a římské kurii). Uznání jeho vědecké práci a mimořádným lidským kvalitám bylo vyjádřeno doktoráty několika honoris causa (v roce například 1997 čestný doktorát honoris causa na Pravoslavné teologické fakultě v Cluji v Rumunsku a na Univerzitě Palackého v Olomouci, roku 1999 čestný doktorát honoris causa Karlovy Univerzity v Praze, roku 1999 obdržel papežské vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice, roku 2006 čestný doktorát honoris causa na Sacred Heart University v USA Connecticut, kde byl vytvořen Institut ekumenických studií nesoucí jeho jméno); což je vše podloženo členstvím v odborných prestižních společnostech pro studium patristiky, za mimořádného mezinárodního věhlasu a ocenění. Je nositelem ceny Sira Daniela a Countess Bernardine Donohue v Římě, v roce 1994 jmenován čestným členem Petrohradské akademie pro byzantská a slovanská studia. Důležité bylo soukromé setkání kardinála Špidlíka s patriarchou Alexije II. v Moskvě. V roce 2002 mu udělila Česká biskupská konference Řád sv. Cyrila a Metoděje za celoživotní dílo. Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi dne 22. listopadu 2003 mu předal nejvyšší italské vyznamenání v oblasti kultury a umění Zlatou medaili za zásluhy o kulturu a umění. Dne 28. října 1998 jej český prezident Václav Havel vyznamenal za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva vyznamenal Řádem T. G. Masaryka. |